Můj dopis pro českou geoinfo strategii

29.06.2013 – 12:46 am

Asi jste zaznamenali, že v Česku se tvoří Geoinfostrategie. Pokud se chcete zapojit, můžete tak učinit mimo jiné tím, že odešlete odpověď na 4 otázky. Jdu tady na pranýř se svými odpověďmi, jsem zvědav, jak se do mě kdo pustí. Jsem úplný blázen nebo jenom nekompetentní?

Dobrý den,

reaguji na výzvu http://www.mvcr.cz/clanek/chcete-se-zapojit.aspx a
odpovídám na otázky:

  1. Jaké jsou kompetence vaší organizace / rezortu z hlediska pořizování,
    správy, archivace, poskytování a využívání prostorových dat? V jaké
    vazbě na aktuální právní předpisy?

    Budu mluvit za sebe jako jednotlivce: jsem a pravděpodobně budu
    zaměstnán v relativně malé firmě, která je částečným konzumentem geodat
    (ať už podkladových, jako jsou letecké snímky nebo topologická data,
    nebo tématických) a částečným producentem geodat (např. různé typy
    pasportů na různě velikém území).

    Zároveň jako jednotlivec jsem přispěvatelem v projektu OpenStreetMap,
    který čerpá z některých veřejných zdrojů geodat a pečlivě hlídá licenční
    podmínky, za kterých lze (nebo nelze) z těchto pokladů vytvářet odvozená
    díla.


  2. Jaké jsou z vašeho hlediska rozhodující silné a slabé stránky
    zajištění a / nebo dostupnosti prostorových dat a s nimi souvisejících
    služeb, které vaše organizace potřebuje ke své činnosti?

    Díky standardům (zejména OGC, pravděpodobně také díky iniciativě
    INSPIRE) a jejich dobré akceptaci v České republice jak na straně státní
    správy (zejména ČUZK), tak na straně akademické obce, tak na straně
    firemní, vidím jednu ze silných stránek právě zde: existující ekosystém
    propojení standardních služeb.

    Mezi slabé stránky počítám malou dostupnost některých dat, často
    nejednoznačné licencování dat (často není zcela jasné, lze-li vytvářet
    data odvozená). Pojem “open data” se v České republice teprve zabydluje.

    Často slyšíme, že standardy nejsou zase tolik důležité, důležitá jsou
    data jako taková. My máme skvělé standardy, ale data data státní správy
    nejsou jednoduše dostupná pro malé a střední podniky pro jejich
    podnikání. Hodnota dat se zvyšuje jejich používáním, ne jejich skladováním.


  3. Jaké jsou z Vašeho hlediska rozhodující silné a slabé stránky
    efektivního využívání prostorových informací ve veřejné správě a
    společnosti?

    Částečně jsem se na to pokusil odpovědět výše. Státní správa je u nás,
    mohu-li soudit, vysoce kompetentní k nakládání s prostorovými daty.
    Veřejnost často ani netuší, jaká data jsou vlastně k dispozici. My, lidé
    pracující v geo-oborech máme často tendenci přehlížet, v jak
    komplikovaném světě žijeme (mám na mysli různé formáty, souřadnicové
    systémy a podobně).

    Dnes více než kdy jindy jednotlivé menší projekty, neziskové organizace
    a malé firmy touží po datech a dokázali by je efektivně použít, ale tato
    nejsou jednoduše dostupná. Myslím, že nám unikají zajímavé příležitosti
    jako společnosti, neboť nevznikají nové, možná překvapivé projekty,
    které ke geodatům přistupují netradičně – z pohledu občana-uživatele a
    ne z pohledu geomatika. Napadá mě, co všechno by šlo zobrazit na
    “krizové mapě české televize” během posledních povodní (data z
    oficiálních zdrojů vedle crowd-sourcingových zdrojů).


  4. Na jaké oblasti / témata by se měla dle vašeho názoru
    GeoInfoStrategie přednostně zaměřit? Jaké návrhy řešení z vašeho pohledu
    byste doporučili do GeoInfoStrategie zahrnout a jaké jsou jejich priority?

    Témata:

    1. Otevřenost
    2. Standardy

    Řešení:

    1. Otevření geodat vytvářených státní správou je asi důležitější krok,
      než jakákoliv standardizace. Už nyní je na příkladu ne-geo-dat vidět, že
      “komunita” uživatelů si je zpracuje podle potřeby. Ostatně uživatelé
      volají po datech jako takových, ne po webových službách. Otevřít data
      znamená technicky vzato: 1. opatřit je licencí, která jasně řekne pro
      jaký účel se tato data vydávají 2. vystavit je na anonymním serveru FTP.
      Co to znamená legislativně, ekonomicky (z pohledu např. ušlých zisků
      ČUZK, jako jeden z příkladů), nemám tušení, ale je to samozřejmě
      důležitý aspekt.
    2. Pokud je na to prostor, zabývat se standardy. Standardy musí být
      publikované akceptovanou organizací (např. OGC), v rozumně čerstvých
      verzích, které jsou ale rozšířeny v softwarových produktech, aby
      .legislativa nepředcházela příliš praxi. Mimochodem to by byly moje výtky
      ke směrnici INSPIRE: zabývá se tím “jak”, ale už ne “co”. A to “jak” v
      době vzniku a ještě hezkých pár let potom bylo zcela odtržené od
      reality, čeho jsme schopni technologicky dosáhnout. Na druhou stranu, i
      když jsem tam sám nebyl, pochopil jsem, že “open data” je téma i
      poslední INSPIRE konference (např. přednáška Arnulfa Christla).
  5. Možná Vám moje odpovědi přijdou radikální a “za čárou”, ale je to spíše
    dlouhodobá vize, která se nezabývá vazbou na stávající právní rámec
    věcí. Je mi jasné, že nelze ze dne na den “vystavit všechny shapefily na
    ftp” z mnoha důvodů (některé jsem už zmínil).

    Domnívám se, že otevřenost a s tím související standardy se z
    dlouhodobého hlediska společnosti vyplatí a je to cíl, o kterých bychom
    měli usilovat. Ostatně na příkladu RUIAN je vidět, že pouhým vystavením
    dat (dokonce byl použit formát OGC GML) došlo k jejich používání malými
    firmami, které na nich staví svoje aplikace – své podnikání.


Za koho mluvím? Nerad to říkám, ale “za sebe”. Jsem sice někde
zaměstnán, ale můžu být za měsíc zaměstnán už někde jinde. Jsem členem
představenstva organizace OSGeo (Open Source Geospatial Foundation),
přispěvatel do projektu OpenStreetMap, vývojář. Navštěvuji mezinárodní
konference (naposledy FOSS4G-CEE v Bukurešti) a debatuji s mezinárodní
komunitou mimo jiné o této problematice. Jsem členem CAGI a vedoucí
odporné skupiny pro open source a open data.

Díky za Váš čas a hezký den

Jáchym Čepický

Share Button

Post a Comment