For more, have a look at http://ubuntu.online02.com/node/14, it was maybe
too simple to get in this shape.

There were several thinks, which did not work, but I could live with them (network manager for example). But by the time, the general look’n'feel of the whole environment was not the one, I would expect. And overall, the general integration was not that perfect, as it seemed to be at the beginning. Kopete does not support IRC for example, I like GNOME virtual file system, which makes it possible for me to brows any remote server sytem in a seem less way, as well as for example nokia phone connected through bluetooth. If I edit something with Gvim on remote server and save it (without closing the window, so “:w”, but not “:wq”), it is saved on the server immidietly – something like this is not supported in KDE.

I switched after some months back to Gnome, just to give it a try, and I have to say, that it suits me better, then KDE. I can not tell, if one of the environment is better than the other. The only conclusion from this unuseful blog is, that if you are not sure, give them both a try, because of they are on about the same level. None of them is much better than the other and both of them are usable – I tryed KDE for several months now, developping command line applications as well as web applications.

Plan4all je evropský projekt, zabývající se harmonizací územních plánů napříč EU. Idea je asi taková, že se ze všech národních územních plánů vytvoří jakási společná idea, která bude přes Evropu stejná, takže člověk z jednoho státu se v základu vyzná v plánu státu sousedního (pro konkrétní úlohy samozřejmě bude muset znát národná špecifíká, tohle je pro první orientaci). Teď vznikají datové modely a metadatové profily, první portál je na portal.plan4all.eu, ale opravdu jenom první nástřel.

Protože plan4all by měl přiblížit územní plány občanovi, mělo by i zadání takové připomínky být co nejjednodušší. Podle mě by se zadávání připomínek mělo odehrávat v následujících krocích:

1. Zveřejnění návrhu plánu na internetu (a samozřejmě obecní vyhláškou, či jaká je současná právní úprava). Samozřejmě jako mapové aplikace.
2. Občan by si měl vytvořit účet, pod kterým bude připomínky přidávat
3. Po přihlášení je mu nabídnut nástroj pro vložení připomínky. Uživatel by měl možnost zakreslit oblast, o kterou se mu jedná – bodově, liniově, polygonem, případně číslem parcely. Mohl by vložit textový popis své připomínky, případně nahrát dokumenty nebo fotografie s připomínkou související.
4. Po odeslání by se připomínka okamžitě zveřejnila na webové aplikaci s možností diskuze pro registrované(?), moderovaná (?) v každém případě veřejná.

Zpracování takto pořízené připomínky by mohlo probíhat následujícím způsobem

1. Patřičné orgány by měly přehled, které oblasti jsou nejvíce připomínkovány nebo diskutovány.
2. Vydání stanoviska by se kromě písemného vyrozumění mělo dít jak další příloha k připomínce, včetně grafického znázornění v mapě. Místně související připomínky by se mohly sdružit pod jednu. Historie připomínek by zůstala zachována.

Implementací uvedeného by došlo zcela jistě ke zpřehlednění a věřím že ke zjednodušení správy připomínek k plánu. Každý by viděl historii zrovna té své připomínky, přesně by bylo vidět kdo a kdy se jí zabýval a jaké rozhodnutí z toho nakonec pošlo.

Věřím, že i odpovědní úředníci by z práce měli větší potěšení (když je něco nakresleného v mapě, je to přece jenom přehlednější, než když jsou to lejstra) a snad by se ani nemuseli najímat brigádníci.

Tolik vize. Technologii máme (my – firma, stejně jako my – programátoři mapových aplikací). Napadne ale tímto směrem někoho odpovědného uvažovat, nebo by to bylo až moc transparentní?

PDF can be downloaded from http://gama.fsv.cvut.cz/data/geoinformatics/2009/geoinformatics-fce-ctu-2009-04.pdf

Content:

1. Bartoň R.: Custom OpenStreetMap Rendering – OpenTrackMap Experinence
2. Richta T., Hrubý M.: Dynamic object-oriented geospatial modeling
3. Charvát K.: Future of Open Source systems
4. Loewe P.: On scripting GRASS GIS: Building location-independent command line tools
5. Vohnout P., Cepický J.: OpenStreetMap over WMS
6. Růžička J.: Web Service Based on GeoTools in The Atlas of Fire Protection

Several steps have been provided, to get it working. And the main one is, that PyWPS runs with Jython as interpreter. My feeling is, that is is not Python anymore, but Java with Pythonish syntax. Anyway, it looks like little magic to me, but seems to be working. Documentation will follow soon.

Čůrej!

Přišly dvě CD, z nichž to první jako “klasické CD” v papírovém (tvrdý karton) obalu – pěkně barevné. Součástí bookletu jsou i noty (tomu říkám Open Source). Ale druhé CD – Kašpárek v rohlíku 2 – přišlo v obalu jako klasická LP deska! A vevnitř byla klasická LP deska! Ono tedy po bližším ohlodání jsem zjistil, že to není deska, ale černý papírový kotouč a na něm je nalepené CDčko, ale stejně – tomu říkám pořádný obal!

Obal Kašpárka 2

Takže to shrenem: za obsah 1* a za formu 1*. Jak už jsem psal, na stránkách mají všechny písničky v MP3, ale pořídit si CDčka se určitě vyplatí – už pro tu formu (nemluvě o podpoře dobrého projektu).

Jinak jsou tam i další skvělé kapely a písně. Viz například Pár mu jich dej! a malá ukázka.

I will stop now to compile custom packages, at least, until Ubuntu GIS will provide up-to-date packages, which are working. Many thanks to all Ubuntu-GIS people, they are doing a good job.

So, now, all who want to have up-to-date software, add

deb http://ppa.launchpad.net/ubuntugis/ubuntugis-unstable/ubuntu karmic main
deb-src http://ppa.launchpad.net/ubuntugis/ubuntugis-unstable/ubuntu karmic main

to your /etc/apt/sources.list file (works for jaunty too).

Nebylo by snazší, aby poslanci vykazovali prokazatelné náklady spojené s výkonem svého povolání a tyto jim byly propláceny, tak jak to děláme my všichni? Beztak mají asistentů, že generování práce pro ně musí být problematická práce. A nebo, ať si zcela transparentně zvednou plat a ten ať zdaní. Ale získat ušmoulaná 4 procenta z jejich “náhrad” do státní kasy (resp. v ní ušetřit) není skutečně nic jiného, než nesystémové populistické gesto. Voliči se nažerou a odměna (plat+náhrady+bonusy) jim zůstane celej.

Uvítal bych, aby se na příště plat poslanců odvíjel částečně od čísel státního rozpočtu – jako ve firmách – čím větší zisk, tím lepší plat. Vím, že příliš zjednodušuji, ale nějaký podobný princip by se mi líbil. A ne nesystémové zdaňování z logiky věci nezdanitelného.