Lance Armstrong – LiveStrong

12.10.2012 – 12:57 pm

Takže to vypadá, že je to definitivní. Je to ale překvapení? Pro mě ne. Tedy není pro mě překvapení, že Lance dopoval. Vždycky jsem říkal “nevím, zatím ho nechytili a dokud mu to nedokážou, je to hon na čarodějnice”. Nebyl proti němu nikdy jediný přímý důkaz (nedávno jsem se dozvěděl, že jeden pozitivní test z roku 2001 existuje). Na druhou stranu prostředí, ve kterém se pohyboval … byl bych pozitivně překvapený, kdyby právě on byl ta bílá ovce. Nebyl. Je to pro mě zklamání? Není. Hůl nad ním nelámu.

Dneska se v rádiu ptali, jestli byl Lance Armstrong výjimečný sportovec. Pro mě určitě. S dopingem nebo bez něj, opravdu hodně moc velké procento z nás – normálních smrtelníků – by nikdy Tour ani neujelo, natož hned několikrát a to na prvním místě. Bez dopingu by asi nebyl první, ale pohyboval by se pravděpodobně “jenom” někde na čele. S dopingem nebo bez dopingu projevil ohromnou vůli, vytrvalost a celou řadu dalších vlastností, kterých si vážíme na (zejména individuálních) sportovcích. “My”, co se potíme několikrát týdně a máme zhruba tušení jak to bolí. Z toho co jsem viděl, Lance určitě není člověk, který by trpěl nedostatkem sebevědomí. Někdo by mohl i říct, že je arogantní a má celou řadu dalších osobnostních veskrze nesympatických vlastností – ale je to jenom pocit, osobně jsem se s ním bohužel nikdy nesetkal. Přesto si ale Lance strašně moc vážím a je pro mě pořád přímo životní inspirací.

Lance mnoho let závodil na špičkové úrovni (bez ohledu na doping) potom, co přežil rakovinu varlete. Utekl doslova hrobníkovi z lopaty (metastázy na mozku nejsou žádná legrace) – nutno poznamenat, že se tam dostal sám svojí nezodpovědností. Ale nešť, přežil. Prošel si, moji drazí, peklem, který obyčeně nikomu nepřejeme. Umírání se u takových nemocí nepočítá na vteřiny, minuty nebo hodiny. Dokonce ani dny, ale na týdny a měsíce (roky). Jsou to týdny a měsíce bolesti, fyzické nevolnosti, absolutní slabosti s tím, že (v závislosti na diagnóze a tím pádem prognóze) máte šanci 95% (jako já) nebo taky 10% (jako Lance, jak jsem někde četl) přežití. Takže tak ležíte, necháte si do žíly kapat jed, bolí to, zase se vám chce zvracet, v polovědomí, protože pod práškama, a říká te si, jestli by nebylo jednodušší se na to vykašlat. Když to skončilo, tak jsem měl problém vyjít schody (do prvního patra). Podotýkám, že jsem dostal extrémně malý počet cyklů – 2. Po měsíci jsem začal běhat – kilometr tam z kopečka jsem dal, zpátky jsem šel. A v tomhle stavu myslíte na něco, co by vám pomohlo a dalo sílu. A Lance spoustě lidem pomáhá, je pro ně osobní inspirací. Z totálních sraček se zvedl, a stal se z něho “fenomenální cyklista”. Někdo by řekl, že dopingem všechny svoje sportovní úspěchy poplival. Pro mě ne. 7x vyhrát Tour … no, hezký. Ale zvednout se z nuly a vrcholově sportovat tolik let (stále dělá aktivně triatlon) – to je osobní příklad, motivace pro spoustu lidí. Proto si ho vážím.

Lance Armstrong založil svoji nadaci (podotýkám před tím, než poprvé vyhrál Velkou Tour) LIVESTRONG a přidal se tak do dlouhé řady lidí, kteří s proti rakovině “bojují” nejen individuálně – na onkologických odděleních nemocnic – ale i kolektivně. Jeho nadace, která letos oslavila 15 let od založení a za tu dobu se podařilo získat skoro 500 milionů amerických dolarů. Peníze se dávají nejenom na výzkum, ale také na celý systém pomoci lidem, kteří tím zrovna prochází. Údajně se tak stal člověkem, který na “boj s rakovinou” sehnal jako individum nejvíc peněz. To se taky počítá.

Takže dneska, svůj náramek nesundám. Lance dopoval – může být. Svůj úspěch mnohonásobně zúročil v něčem, co “má smysl”. Rozhodně se tím nevykoupil. Neomlouvám ho, nezpochybňuju svědectví 26 přímých svědků – jenom ho nezatracuju a říkám – “koukejte, von je důležitý taky něčím jiným, než tím, že jezdil na kole”. Jeho pozdrav “live strong!” není jenom prázdný výkřik.

P.S. Před měsícem jsem si nechal poslat 100 náramků. Utržené peníze jdou rovnou do nadace. “Pseudoúčetnictví” vedu veřejně, aby bylo vidět co jsem s darovanými penězi dělal. V tuhle chvíli mám ještě asi deset náramků, kdyby někdo chtěl, do konce roku to pošlu nadaci a nafasuju další.

Share Button

Post a Comment