V Reichu

9.04.2006 – 8:59 pm

Jak asi mnozí tuší, nacházím se momentálně na západ od českých hranic. Cílem je osvěžit si němčinu a něco se naučit. Jak to zatím probíhá?

Do Německa jsem se dostal přes německou nadaci DBU a chcete být obdarováni nemalým stipendiem — rozhodně nemalým ve srovnání s tím, co byste dostali od strejdy Erasma — tak vězte, že přihlášku byste měli podat do 15.6.2006.

První tři dny jsme se spolu s dalšími kolegy z české a slovenské republiky seznamovali navzájem a pak také s nadací, která nás platí. Celé to probíhalo tak, že jsme měli 3x denně, vždy přesně v 8:00, 12:00 a 18:00 jídlo a mezitím jsme diskutovali a nebo koukali na prezentace. Jídla bylo nezřízeně odně a na německé poměry bylo naprosto vynikající — už dlouho jsem se nedostal do stavu, kdyby oči jedly, ale žaludku se už zase tolik nechce. V programu nebyl prakticky prostor pro pohyb, takže hlad jsem za ty tři dny viděl sotva z rychlíku, a to ještě těžko. Jídlu bych vytknul snad jenom jednu drobnost: vegetarián by tam pošel hlady. Přes pevně daný program a hromady jídla se nám podařilo urvat se na dva pěší výlety. Po večeři byl volný program, který se sestával z toho, že jsme se sešli ve sklýpku a pili na zdraví (a účet) DBU.

Celé seznamování probíhalo v nějaké katolické venkovské škole (či jak to přeložit): několik domů, ve kterých je možné se ubytovat a provozovat buď program vlastní a nebo program nabízený organizátory (co vám to připomíná?). Na střeše měli fotovoltaiku (jsem nalomen) a u jednoho baráku dokonce kořenovou čističku. Tu jsem marně hledal, až mi nakonec vysvětlili, že je to to posekaný rákosí velikosti 3×3 metry — je to vůbec možné?

DBU nás také vzala k sobě do budovy, která je ekologicko-environmentálně promakaná až hrůza a pak nás taky vzala na výlet do Osnabrücku se skvělým průvodcem. Mě úspěšně v polovině výletu došly baterky ve foťáku, takže mám nafocena jen některá zákoutí. Mmchd: Osnabrück to během války taky neměl jednoduchý: byl poslední smysluplný cíl pro bombardéry vracející se z centrálního Německa shodou okolností s plnými pumovnicemi. Přesto ale z historického jádra něco zbylo. Co jsem nevěděl, že z Osnabrücku je E.M. Remarque, který ovšem na celé Německo zanevřel – a jak říkal náš průvodce – vůbec se mu nedivým.

Ve čtvrtek jsme splečně všichni češi vyrazili směr budoucí působiště. Já ještě s pár lidma vystoupil za Hannoveru, kde jsem doposud. Na nádraží už byl Otto se svojí Larisou (ne dekou, ale slečnou) a vyrazili jsme pro nábytek a do pokojíku.

Pokojík mám pěkný, v relativně klidném místě, okna do zahrady, do centra 5 minut, do práce 10 minut a do bazénu taky 5 (sauna je u bazénu) – co víc si přát? Jedinej problém je, že kromě postele a stolu tady vlastně nic nemám .. ale vlastně ani nic nepotřebuju :-) Bydlím s panem domácím Martinem, který dělá do matematiky, tedy konkrétně do kryptografie a hraje na lesní roh (bohužel necvičí tady, protože s tím měli problém sousedi :-() a Mickeym, což je černoch jak bota a tvrdí, že dělá do computer designu. Komp na to má, zatím jsem žádnou práci neviděl. Spolu s Mickeym je tady někdy jeho slečna – a to už fakt nevím, jak se jmenuje, ale ta je zase čistokrevná Němka – odbarvená blondýna (což je blondýna, která se ještě pro jistotu odbarvila), takže to tady máme pěkně multi-kulti.

V práci mi už Otto zřídil vlastní stránku, jake že jsem jejich spolupracovník nebo co. V pondělí přijede sám veliký Marcus – už se těším, jak si na něj sáhnu :-) Ještě je s námi Stephan a hlavně Manfred, který je původem “Landschaftsplanner”.

Už jsem zařídil rubriku s fotkama, kterou budu postupně obměňovat. S tím souvisí i to, že jsem si přepsal svůj skriptík na generování takových jednoduchých alb do pythonu. To je totiž to, co teď hlavně dělám – učím se python tak, abych s ním byl pokud možno kamarád, abych s ním pak udělal nejlépe ještě víc muziky, než s blahé paměti s perlem.

Ještě jedna drobná změna: zahodil jsem trsátko a učím se hrát prsty. No, asi mi nebudete věřit, ale ono to fakt funguje! Tak ještě tak dvacet let a budu hrát skoro jako Plíhal ;-)

Share Button

Post a Comment