Plíhal – Nebe počká

27.03.2006 – 9:00 pm

Díky neskutečnému kontaktu svojí maminky jsem se opět dostal na koncert. Tentokrát to byl můj oblíbenec.

Karel Plíhal je oblíbený interpret Áji. V podstatě jsem na něj získal závislost díky ní. Po Jarku Nohavicovi nyní i on objíždí Prahu a oblažuje nás svou hrou, zpěvem a povídáním.

Koncert ,,Nebe počká“ je hodně podobný CDčku ,,Karel Plíhal — V Olomouci“. Karel hraje všechno od blues po své klasické písně, vše prokládá vtipnými poznámkami a svými typickými básničkami.

Pozorovat ho při hře na kytaru je frustrující — každou chvíli čekám, kdy se z ní začne kouřit a nechápavě koukám na to tempo a lehkost, s jakou mu běhají prsty po strunách. Po chvíli mi dojde, že ačkoliv mu prsty pěkně rychle kmitají, není slyšet typické vrzání způsobené skluzem prstů po strunách — jak to dělá? Holt devět hodint denně je devět hodin denně, to se neokecá. Ale člověk má holt chuť tu svojí kytaru rozšlapat, protože to prostě nemá cenu. Hned jak se stabilizuju v reichu, koupím si palcový prstýnek a uvidím, co se dá dělat ;-)

Jsou intepreti, kteří se s věkem horší. Pak tací, kteří už nepřekvapí. Karel zraje jako víno — a řekl bych, že je to pořád ještě víno mladé, může nás pořád ještě příjemně překvapit.

Share Button

Post a Comment