Další návštěva ZOO Praha

4.04.2005 – 3:10 pm

Opět po skoro roce jsme s Ájou navštívili pražskou

Zoologickou zahradu.

Vyrazili jsme až k polednímu a protože jsme to vzali pěšky přes Stromovku,

vstupovali jsme do bran zahrady až jako 9805 a 9806 návštěvníci toho dne. Před

vstupem pobíhal pan ředitel a usmíval se na všechny strany.

Protože jsme to minule prolezli opravdu důkladně, byl cíl naší výpravy

jednoznačně předem určený. Vzali jsme to kolem Firefoxe a velkejch brabenců do

Pavilónu indonézské jungle, který právě posledně nebyl otevřen a na který nás

ještě namlsali Verča s Pípalem. Těsně za brabenci vznikla ovšem na cestě zácpa.

Jako správný světák jsem se začal prodírat davem, až mě Ája upozornila, že to

ti lidé jdou tak pomalu, protože stojí ve frontě, a aby toho nebylo málo, byla

to fronta do Pavilónu indonézské jungle. Poslušně jsem se tedy vrátil na konec

fronty, odhodlán čekat v ní až do úplného upečení, protože sluníčko tou dobou

docela zvostra připalovalo. Překvapilo mě, jak ukázněně český národ stál ve

frontě, anižby se utvořil hrozen okolo vchodu a případní narušiči byli davem

rychle usměrněni do mezí. Fronta byla do pavilónu vpouštěna po částech, takže

se samozřejmě stalo, že jsme v ní jednu chvíli stáli s Ájou úplně první!

Pavilon indonézské jungle

Samotný pavilón je naprosto super. Začíná se v místnosti s akvárkama, kde jsou

nejen rybičky, ale i želvy (s dlouhými krky). Pokračuje se do velké haly, kde

byli varani (!) a dále do ještě větší haly, kde si na jedné straně hrály ve

vodě vydry a na druhé straně makakové, v jezírku se plazily obojživelné ryby

a na stromech kvetly orchidje. Hala měla v prostřed jezírko s

vodopádem, jehož středem vedla cesta pro návštěvníky. Pak se pokračuje temnou

chodbou se zvířaty aktivujícími v noci. Jedno terárium bylo zcela otevřeno a

lítali v ně kaloňi (v podstatě netopýři) – stačilo ruku natáhnout a už jsem

mohl mít jednoho doma… Na můj dotaz, jak je to zařízeno, že v terárku

zůstanou, mi bylo vysvětleno (v celém pavilónu aktivovaly totiž kromě zvířat

také slečny s mikrofóny a s repráčky – tahle měla ještě světýlko), že to nijak

zařízeno není – oni prostě mohou lítat a lítají také v chodbě. Tím padla smělá

a progresívní myšlenka ultrazvukové stěny :-)

Dál se jde po schodech do patra, a tam jsou orangutáni s giboni a ve vodě

želvy. Orangutáni s sebou měli dvě malá orangutáňata. Byli ale chudáci trochu

přešlí, už aby měli hotový venkovní výběh.

Pak jsme šli s Ájou na žirafy. Ty byly ve venkovním výběhu a tak jsme na ně

koukali z mostu. Jedna žirafa byla lačná sexu a neustále couvala do jednoho

žirafáka, který evidentně nevěděl, co si má počít. Tedy připraven evidentě byl,

toho si nešlo nevšimnout i na tu dálku (ony žirafy jsou ,,celkově“ hodně velké

… žirafáci jakbysmet), jenže on nějak nevěděl, co s tím. Učil sice několik

chabých pokusů, ale skutek utek. Ája po dvaceti minutách zkonstatovala, že se

nediví, že vymírají a šli jsme na vlky, kteří byli zase super a na rozdíl od

podzimu docela huňatí.

Ještě jsme se chtěli kouknout na tučňáky, protože když jsem jednou v Zoo, tak

musim vidět pandu červenou a tučňáky… Brali jsme to zrovna kolem vembloudů,

když jsme si všimli, že jeden z nich je upadlej v příkopu, co ho měl chránit

před lidmi a nad ním stojí bezradně pár zaměstnanců, chudák…

Ještě jsme zmákli vydry a lední medvědy (medvídě už se úspěšně převléklo za

dost velkého medvěda) a pokračovali jsme zvolna dolů k

tučňákům. Když jsme šli kolem vchodu, bylo na počítadle přes 15 000

návštěvníků! Musím konstatovat, že to tedy BYLO znát… A tučňáci zrovna byli

zavřený, protože jim zrovna upravovali pavilónek. Ája chtěla ješte vidět gorily

a tak jsme šli. Naprosto nás ale odradila fronta. Při návratu jsme zahli do

expozice ,,náš venkov“, kde byl takový jako statek, a v něm slepice a králíci,

a ve výbězích koníci, oslík, kozy, čuníci, kačeny a další. Extrém byla ohrádka

s nápisem ,,pes domácí“ a vníž bylo skutečně zavřené štěně :-) V rádiu jsme se

doslechli, že tuto část zahrady otovřeli právě dnes! Mimochodem vepříci byli

tedy ukázkoví, pěkně růžovoučcí, čišťoučcí a vypesení. Jedno do sebe nechalo

vší silou bouchat asi pětileté dítě, kterému upřímně vadilo, že si z toho to

prase nic nedělá…

Zoologická zahrada je především služba veřejnosti. Na její provoz přispívá

město i stát, vstupné nemůže stačit (60,- studentské vstupné). Pokud mohu

soudit, plní tuto službu skvěle: krásná zvířata na dosah ruky,

služby na každém rohu na úrovni, nově otevírané pavilony a expozice. Pořádají

se setkání u jednotlivých výběhů s povídáním o zvířatech atd. atd. atd. Jsem

rád, že zahrada funguje jak má a také, že miliony do ní napumpované jsou

skutečně na každém kroku vidět.

Až budete přemýšlet, co s načatým dnem, určitě zvažte návštěvu pražské Zoo,

stojí to rozhodně za to. Jenom bych se přimlouval za to, abyste nechali auta

raději doma. A pokud tam půjdete jako my, ve špičce, připravte se na to, že to

bude vypadat, jakoby v areálu bylo 15000 lidí…

Share Button

Post a Comment