Další návštěva ZOO Praha
April 4, 2005 – 3:10 pmOpět po skoro roce jsme s Ájou navštívili pražskou
Zoologickou zahradu.
Vyrazili jsme až k polednímu a protože jsme to vzali pěšky přes Stromovku,
vstupovali jsme do bran zahrady až jako 9805 a 9806 návštěvníci toho dne. Před
vstupem pobíhal pan ředitel a usmíval se na všechny strany.
Protože jsme to href="~jachym/archives/2004-07.html#e2004-07-12T20_40_41.txt">minule prolezli opravdu důkladně, byl cíl naší výpravy jednoznačně předem určený. Vzali jsme to kolem Firefoxe a velkejch brabenců do Pavilónu indonézské jungle, který právě posledně nebyl otevřen a na který nás ještě namlsali Verča s Pípalem. Těsně za brabenci vznikla ovšem na cestě zácpa. Jako správný světák jsem se začal prodírat davem, až mě Ája upozornila, že to ti lidé jdou tak pomalu, protože stojí ve frontě, a aby toho nebylo málo, byla to fronta do Pavilónu indonézské jungle. Poslušně jsem se tedy vrátil na konec fronty, odhodlán čekat v ní až do úplného upečení, protože sluníčko tou dobou docela zvostra připalovalo. Překvapilo mě, jak ukázněně český národ stál ve frontě, anižby se utvořil hrozen okolo vchodu a případní narušiči byli davem rychle usměrněni do mezí. Fronta byla do pavilónu vpouštěna po částech, takže se samozřejmě stalo, že jsme v ní jednu chvíli stáli s Ájou úplně první! alt="Pavilon indonézské jungle" style="float:left"> Samotný pavilón je naprosto super. Začíná se v místnosti s akvárkama, kde jsou nejen rybičky, ale i želvy (s dlouhými krky). Pokračuje se do velké haly, kde byli varani (!) a dále do ještě větší haly, kde si na jedné straně hrály ve vodě vydry a na druhé straně makakové, v jezírku se plazily obojživelné ryby a na stromech kvetly orchidje. Hala měla v prostřed jezírko s vodopádem, jehož středem vedla cesta pro návštěvníky. Pak se pokračuje temnou chodbou se zvířaty aktivujícími v noci. Jedno terárium bylo zcela otevřeno a lítali v ně kaloňi (v podstatě netopýři) – stačilo ruku natáhnout a už jsem mohl mít jednoho doma… Na můj dotaz, jak je to zařízeno, že v terárku zůstanou, mi bylo vysvětleno (v celém pavilónu aktivovaly totiž kromě zvířat také slečny s mikrofóny a s repráčky – tahle měla ještě světýlko), že to nijak zařízeno není – oni prostě mohou lítat a lítají také v chodbě. Tím padla smělá a progresívní myšlenka ultrazvukové stěny :-) Dál se jde po schodech do patra, a tam jsou orangutáni s giboni a ve vodě želvy. Orangutáni s sebou měli dvě malá orangutáňata. Byli ale chudáci trochu přešlí, už aby měli hotový venkovní výběh. Pak jsme šli s Ájou na žirafy. Ty byly ve venkovním výběhu a tak jsme na ně koukali z mostu. Jedna žirafa byla lačná sexu a neustále couvala do jednoho žirafáka, který evidentně nevěděl, co si má počít. Tedy připraven evidentě byl, toho si nešlo nevšimnout i na tu dálku (ony žirafy jsou ,,celkově“ hodně velké … žirafáci jakbysmet), jenže on nějak nevěděl, co s tím. Učil sice několik chabých pokusů, ale skutek utek. Ája po dvaceti minutách zkonstatovala, že se nediví, že vymírají a šli jsme na vlky, kteří byli zase super a na rozdíl od podzimu docela huňatí. Ještě jsme se chtěli kouknout na tučňáky, protože když jsem jednou v Zoo, tak musim vidět pandu červenou a tučňáky… Brali jsme to zrovna kolem vembloudů, když jsme si všimli, že jeden z nich je upadlej v příkopu, co ho měl chránit před lidmi a nad ním stojí bezradně pár zaměstnanců, chudák… Ještě jsme zmákli vydry a lední medvědy (medvídě už se úspěšně převléklo za dost velkého medvěda) a pokračovali jsme zvolna dolů k tučňákům. Když jsme šli kolem vchodu, bylo na počítadle přes 15 000 návštěvníků! Musím konstatovat, že to tedy BYLO znát… A tučňáci zrovna byli zavřený, protože jim zrovna upravovali pavilónek. Ája chtěla ješte vidět gorily a tak jsme šli. Naprosto nás ale odradila fronta. Při návratu jsme zahli do expozice ,,náš venkov“, kde byl takový jako statek, a v něm slepice a králíci, a ve výbězích koníci, oslík, kozy, čuníci, kačeny a další. Extrém byla ohrádka s nápisem ,,pes domácí“ a vníž bylo skutečně zavřené štěně :-) V rádiu jsme se doslechli, že tuto část zahrady otovřeli právě dnes! Mimochodem vepříci byli tedy ukázkoví, pěkně růžovoučcí, čišťoučcí a vypesení. Jedno do sebe nechalo vší silou bouchat asi pětileté dítě, kterému upřímně vadilo, že si z toho to prase nic nedělá… Zoologická zahrada je především služba veřejnosti. Na její provoz přispívá město i stát, vstupné nemůže stačit (60,- studentské vstupné). Pokud mohu soudit, plní tuto službu skvěle: krásná zvířata na dosah ruky, služby na každém rohu na úrovni, nově otevírané pavilony a expozice. Pořádají se setkání u jednotlivých výběhů s povídáním o zvířatech atd. atd. atd. Jsem rád, že zahrada funguje jak má a také, že miliony do ní napumpované jsou skutečně na každém kroku vidět. Až budete přemýšlet, co s načatým dnem, určitě zvažte návštěvu pražské Zoo, stojí to rozhodně za to. Jenom bych se přimlouval za to, abyste nechali auta raději doma. A pokud tam půjdete jako my, ve špičce, připravte se na to, že to bude vypadat, jakoby v areálu bylo 15000 lidí…